Karabina je pevné kovové oko, uzavírané pérovým nebo šroubovým mechanismem, které slouží hlavně jako spolehlivý spojovací prvek (např. mezi horolezeckým lanem a skalní skobou). Některé karabiny mají univerzální použití, jiné pak speciální – např. typ HMS pro jištění lezce.

Nejčastěji se s karabinou setkáme v horolezectví, speleoalpinismu, v záchranářství, je využívána pro zajištění při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, v jachtingu a u dalších aktivit. Karabina se skládá z těla, západky, zámku a případně i pojistky zámku (u maticových karabin má západka podobu převlečné matice). Na západce může být instalována pojistka, která brání samovolnému sklopení západky – tj. nežádoucímu otevření karabiny (kdy jednak hrozí vypadnutí lana z karabiny, dále pak otevřená karabina vykazuje nižší pevnost. Místo styku horního konce západky s tělem karabiny se nazývá zámek. Zámkem je někdy nesprávně nazývána pojistka zámku. Karabiny se vyrábí z duralu a titanu pro horolezectví, z oceli pro průmysl, jachting nebo záchranářství; a z plastů pro pomocné účely. Zámky na karabinách mohou být klasické háčkové (zobáčkové), tvaru Key Lock (klíčová dírka) případně další. Pojistky zámku bývají šroubovací nebo „automatické“ (bajonet).

Pro horolezecké karabiny platí technická norma ČSN EN 12 275, která dělí karabiny na několik skupin. Typ A je speciální karabina určená k zapínání do skalních skob (např. Frog firmy KONG). Typ B je základní provedení karabiny. Typ D je karabina zajišťující textilní smyčky v poloze pro podélné zatížení, bývá používána především jako součást expresek. Typ H je karabina oválného hruškovitého tvaru, určená pro jištění pomocí poloviční lodní smyčky (HMS). Typ K je karabina určená pro jištěné cesty („Klettersteig“ resp. „Via Ferrata“, větší rozvor). Typ X je karabina oválného tvaru. Díky tomuto tvaru je karabina vždy zatěžována podélně (kdy vykazuje nejvyšší pevnost) a je téměř nemožné ji zatížit příčně. To ji předurčuje k použití do slaňovacích prostředků, blokantů a díky symetrickému tvaru i při použití prostředků skládajících se ze dvou bočnic (slaňovací brzy, kladky, atp.) Typ Q je maticová karabina (Quick Link, „mailonka“), u které má západka podobu uzavírací převlečné matice.

Průměrný horolezec si obvykle vystačí s několika karabinami typu B a H určenými pro zakládání postupového jištění a pro jištění spolulezce na štandu. Karabiny typu K jsou nezbytné pro ferraty. Karabiny typu X mohou být vhodné při výškových pracích, technickém lezení, při procvakávání skob nebo blokantů. Karabiny typu Q jsou vhodné tam, kde je nežádoucí snadné a rychlé otevření karabiny. Karabiny typu A a D dodávají pocit většího bezpečí při lezení na skále, obvykle jsou ale dražší než základní karabiny typu B. Podle evropských norem přísluší označení karabina pouze výrobku certifikovanému dle EN 12275 (Horolezecká výzbroj – Karabiny – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody), přesto však z jazykového hlediska je možné nazývat karabinou i spojky, které jsou certifikovány dle normy EN 362 (Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Spojky). Spojky, na rozdíl od karabin, mohou být otevřeny pouze s použitím minimálně dvou záměrných pohybů. Prakticky není možné se setkat se spojkou bez pojistky zámku.