Jak přivolat pomoc v horách: koho volat a jak sdělit polohu

Když se v horách dostanete do potíží, které už nedokážete bezpečně zvládnout vlastními silami, je čas přivolat pomoc. Jak kontaktovat Horskou službu v Česku, co říct operátorovi a jak předat svou polohu? Poradíme, jak využít aplikaci Záchranka, co dělat bez mobilního signálu a jak postupovat do příjezdu záchranářů.

Kdy volat Horskou službu a kdy linku 155 nebo 112

Záchranáře můžete potřebovat při úrazu, náhlých zdravotních potížích, nebo také tehdy, když zabloudíte či uváznete a nedokážete bezpečně pokračovat ani se vrátit. S voláním nečekejte až na úplné vyčerpání nebo výrazné prochladnutí.

Pro přivolání pomoci v českých horách si uložte tato čísla:

Horskou službu si do telefonu uložte rovnou jako +420 1210. Předvolba se hodí hlavně v příhraničí, kde se telefon může připojit k zahraničnímu operátorovi. Toto číslo patří české HS; před cestou do zahraničních hor si ověřte místní záchranné kontakty. Linka 112 funguje v celé Evropské unii.

Pokud už jste se dovolali na tísňovou linku, nepřerušujte hovor kvůli vytáčení jiného čísla. Nemusíte sami rozhodovat, která záchranná složka má vyrazit. Operátorovi vysvětlete, co se děje, a nechte se vést.

Před odchodem dejte blízkým vědět, kudy půjdete a kdy se plánujete vrátit. Pro případ nouze si uložte kontakt na Horskou službu a připravte offline mapu.

Co sdělit operátorovi při volání o pomoc

Mluvte stručně a popisujte to, co skutečně vidíte. Nesnažte se určovat diagnózu. Informace, že člověk nereaguje, nedýchá normálně nebo silně krvácí, jsou pro operátora podstatnější.

Připravte se především na tyto otázky:

• Kde potřebujete pomoc? Souřadnice, název místa, kód bodu záchrany nebo jiný záchytný bod.
• Co se stalo a kdy? Pád, náhlé zdravotní potíže, zabloudění nebo uváznutí.
• Kolik lidí potřebuje pomoc a v jakém jsou stavu? Zda reagují, jak dýchají, zda krvácejí a jaká mají viditelná poranění.
• Co hrozí na místě? Například pád ze svahu, lavina, padající kamení nebo zhoršující se počasí.
• Kdo volá? Vaše jméno a telefonní kontakt.

Pokud voláte z jiného místa, než kde se nachází zraněný, výslovně to řekněte. Poloha vašeho telefonu pak nemusí odpovídat místu zásahu.

Hovor ukončete až na pokyn operátora. Telefon nechte zapnutý a dostupný pro zpětné volání. Pokud se stav postiženého nebo situace na místě změní, informujte dispečink. 

Jak zjistit svou polohu v horách

Přesné souřadnice záchranářům usnadní hledání, ale pokud je neznáte, neodkládejte kvůli tomu telefonát. Začněte informacemi, které máte, a řiďte se pokyny operátora.

GPS souřadnice a orientační body v terénu

Aktuální polohu můžete zjistit v mapové aplikaci. Například Mapy.com zobrazují souřadnice v detailu vybraného místa. Před odchodem si vyzkoušejte, jak zobrazit přímo svou současnou polohu, abyste v nouzi omylem nepředali souřadnice jiného bodu.

Údaje přečtěte celé v podobě, kterou aplikace zobrazuje. Souřadnice nezaokrouhlujte a nesnažte se je ve stresu převádět do jiného formátu.

Pokud je nezjistíte, pomůže název rozcestníku, horské chaty, sjezdovky nebo popis cesty od posledního známého místa. Uveďte, odkud jste šli, přibližně jak dlouho a po jaké trase. Nejistotu přiznejte; odhad vydávaný za jistotu může hledání zkomplikovat.

Body záchrany: jak je využít při tísňovém volání

Bod záchrany v terénu obvykle poznáte podle výrazné žluté tabulky s černým nápisem „BOD ZÁCHRANY – RESCUE POINT“. Najdete na ní kód označující konkrétní místo a tísňová telefonní čísla. Tabulky bývají například u turistických rozcestníků, podél lesních cest a cyklotras nebo v horských sedlech.

Pokud stojíte přímo u tabulky, nadiktujte operátorovi její kód, podle kterého může dohledat polohu bodu záchrany. Jestli jste tabulku cestou minuli, řekněte také, jak daleko a kterým směrem jste od ní pokračovali.

Kvůli hledání tabulky neopouštějte zraněného ani neodkládejte potřebné volání. Pomoc můžete přivolat i bez ní.

Kód na tabulce bodu záchrany pomůže operátorovi tísňové linky dohledat konkrétní místo v terénu. Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0.

Aplikace Záchranka: přivolání pomoci a odeslání polohy

Nastavení a vyzkoušení aplikace před odchodem

Záchranku si připravte doma: ověřte telefonní číslo, povolte potřebná oprávnění a doplňte důležité zdravotní údaje. V testovacím režimu si vyzkoušejte postup bez skutečného volání na tísňovou linku. Zkontrolujte, že testovací režim po nácviku opustíte.

Použití tlačítka SOS a modulu Horské služby

Po stisku SOS aplikace nabídne volbu podle potřeby zdravotní pomoci:

• Při zdravotním problému zvolíte 155 Záchranka.
• Pro ostatní nouzové situace je k dispozici 112 Hasiči.
• Potvrdíte nabídnutý hovor a vyčkáte na spojení s operátorem.

U linky 155 aplikace předává také nouzovou zprávu s polohou a údaji z profilu. Samotné stisknutí SOS nepovažujte za dokončené přivolání pomoci. V běžném hlasovém postupu je nutné potvrdit hovor a komunikovat s dispečinkem.

Pro asistenci HS bez bezprostředního ohrožení života slouží tlačítko v modulu Horská služba, které předá polohu a vytočí 1210. Pokud nemůžete hlasově komunikovat, použijte volbu „Nemohu mluvit“ a postupujte podle aplikace.

Nemáte-li mobilní data, aplikace může využít SMS; podle nastavení telefonu může být nutné její odeslání potvrdit. Bez jakékoliv dostupné mobilní sítě však běžné volání ani přenos zprávy přes mobilní síť nefungují. 

Pozor na automatické SOS: Pokud telefon nebo hodinky spustí volání omylem a už jste spojeni s operátorem, hovor nepokládejte. Vysvětlete, že jste v pořádku. Reagujte také na případné zpětné volání. 

Telefon v terénu slouží k orientaci i přivolání pomoci. Powerbanka se správným kabelem pomůže doplnit energii, pokud se cesta nebo čekání na záchranáře protáhne.

Co dělat, když v horách nemáte mobilní signál

Tísňové volání přes síť jiného operátora

To, že nemáte signál svého operátora, ještě neznamená, že se nedovoláte pomoci. Zkuste 112: telefon může využít jinou dostupnou mobilní síť. Musí však být v dosahu alespoň nějaké pokrytí. 

Pokud se spojení nedaří, zvažte jinou bezpečně dosažitelnou pozici nebo telefon dalšího člena skupiny. Nepodnikejte kvůli signálu výstup do exponovaného terénu a neodcházejte automaticky od zraněného. Případné vyslání někoho pro pomoc závisí na počtu lidí, stavu postiženého a bezpečnosti cesty.

Alpský nouzový signál: pomoc přivoláte píšťalkou i světlem

Nemůžete-li telefonovat, můžete na sebe upozornit alpským nouzovým signálem. Použijte píšťalku, hlas nebo světlo čelovky:

• Během jedné minuty vyšlete šest znamení v pravidelných rozestupech, přibližně každých deset sekund.
• Následuje minuta pauzy.
• Celý cyklus opakujte.

Odpověď tvoří tři znamení za minutu, přibližně po dvaceti sekundách, a následná minutová pauza. Ani po zachycení odpovědi nepřestávejte automaticky signalizovat: pomáháte tím určit svou polohu. 

Pokud nouzový signál uslyšíte nebo uvidíte vy, upozorněte záchranáře. Sdělte, odkud přichází a co jste zaznamenali. Vlastní pátrání nesmí ohrozit další lidi.

Čelovka poslouží při pohybu za tmy i k vysílání alpského nouzového signálu, pokud se nemůžete dovolat pomoci.

Jak postupovat do příjezdu horských záchranářů

První pomoc a ochrana před prochladnutím

Nejprve zvažte vlastní bezpečnost a nebezpečí v okolí. Nevstupujte bez zajištění do místa, kde hrozí pád nebo jiné bezprostřední ohrožení.

Pokud člověk nereaguje, volejte bez odkladu 155, zapněte hlasitý odposlech a řiďte se operátorem. Pokud nereaguje a nedýchá normálně, je potřeba zahájit resuscitaci. Silné zevní krvácení začněte zastavovat přímým tlakem do rány. Neodkladná pomoc má přednost před označováním místa. 

Při čekání omezte další ochlazování:

• chraňte postiženého před větrem, deštěm a sněhem;
• přidejte suché izolační oblečení podle možností a podmínek;
• oddělte ho od studené země vhodnou podložkou;
• využijte nouzovou fólii nebo bivakovací vak.

Fólie pomáhá omezit tepelné ztráty, ale nenahradí teplé oblečení ani izolaci pod tělem. Podchlazení může vzniknout i při teplotách nad nulou, zvlášť při promočení a větru. Výrazně prochladlého člověka nenuťte k chůzi a další postup řešte s operátorem. 

Pokud musíte kvůli bezprostřednímu nebezpečí změnit místo, oznamte přesun záchranářům, jakmile je to možné. Jinak se na změně polohy domluvte předem.

Přílet záchranářského vrtulníku: signalizace a bezpečnost

Posádce můžete dát najevo, zda potřebujete pomoc:

• Y – ano: obě paže zvednuté šikmo vzhůru, tělo tvoří písmeno Y.
• N – ne: jedna paže šikmo vzhůru a druhá šikmo dolů.

Při příletu zajistěte volné předměty: oblečení, obaly, fólie, čepice i další vybavení. Proudění od rotoru může odnést materiál a zvedat sníh, prach nebo kamínky. Fólii používanou k ochraně zraněného přidržte či zajistěte proti odlétnutí.

K vrtulníku se nepřibližujte bez výslovného pokynu posádky. To platí i po přistání. Nesnažte se sami určovat místo dosednutí nebo pomáhat s nakládáním, dokud vás záchranáři nevyzvou. 

Signalizace pro posádku vrtulníku: obě paže šikmo vzhůru tvoří Y (Yes) – „potřebuji pomoc“. Jedna paže šikmo vzhůru a druhá dolů označují N (No) – „pomoc nepotřebuji“. Foto: Nicola Vähätalo, Wikimedia Commons (signál Y, signál N). Licence fotografií i spojeného obrázku: CC BY-SA 4.0. Úprava: spojení dvou fotografií vedle sebe.

Co připravit před cestou do hor pro případ nouze

Před odchodem ověřte počasí, stav trasy a případná omezení. Blízkému člověku předejte plán a očekávaný čas návratu. Domluvte se také, jak postupovat, pokud se neozvete.

Pro přivolání pomoci a neplánované čekání se hodí zejména:

• telefon s nabitou baterií, uloženými kontakty a připravenou Záchrankou;
• offline mapa a znalost jejího ovládání;
• powerbanka s odpovídajícím kabelem;
• lékárnička a osobní léky;
• čelovka se zásobou energie a píšťalka;
• suchá izolační vrstva, nouzová fólie nebo bivakovací vak;
• voda a jídlo včetně rezervy.

Telefon chraňte před vodou a prochladnutím a šetřete baterii na potřebnou komunikaci. Zapnutý telefon sám o sobě neznamená, že záchranáři průběžně sledují vaši polohu.

Při volání nemusíte mít připravenou dokonalou zprávu. Sdělte, co víte, odpovídejte na otázky a další postup domlouvejte s operátorem.