Svatá čtveřice EDC: Základ každodenní výbavy a co k němu přidat

Každý z nás s sebou nosí věci, bez kterých si běžný den nedokáže představit. Peněženku, telefon, klíče. U mnoha lidí ale výbava nekončí jen u nich. Svítilna, zapalovač, multitool nebo nůž mohou pomoci vyřešit desítky drobných problémů dříve, než se z nich stanou skutečné komplikace. Které předměty tvoří pomyslnou svatou čtveřici EDC a proč stojí za úvahu doplnit ji ještě o několik dalších?

Snad nikomu není třeba zkratku EDC dlouho vysvětlovat. Every Day Carry je obecný pojem, terminus technicus, užívaný pro soubor individuálního vybavení, které s sebou člověk denně nosí proto, aby mu usnadnilo plnění jeho individuálních potřeb. Je naprosto jasné, že to, co je nezbytné pro jednoho, může být naprostou zbytečností pro druhého. Jiné potřeby mají policisté, vojáci nebo zdravotníci a jiné potřeby budou mít novináři, kuchaři, kadeřnice nebo třeba prodavači.

Přesto se lze vypozorovat, že jisté předměty jsou těmto individuálním souborům společné. Obvykle se jedná o doslova svatou čtveřici EDC – svítilnu, zapalovač, multitool a nůž. Vysvětlovat si, v čem jednotlivým profesním skupinám mohou být užitečné a že se nejspíše budou lišit jak situace pro použití, tak fyzická podoba těchto předmětů, bude určitě jen nošením dříví do lesa. Takže pouze obecně.

Svítilna, nůž, multitool nebo zapalovač. Právě tyto předměty tvoří základ každodenní výbavy známé jako EDC (Every Day Carry). Foto: Rigad

Svítilna

Nejčastěji používaným předmětem bude určitě svítilna, ať již v jakékoliv podobě – od výkonné taktické svítilny s klipem, nejčastěji od firem jako Sure Fire či Streamlight, přes „civilní“ EDC svítilny jako Nextorch, Nitecore, Olight či Fenix (které však v poslední době pronikají i do světa svítilen taktických), až po „svítidla“, mající nejčastěji podobu spíše přívěsků na klíče, od již zmíněných či absolutně neznámých firem. Specifickou skupinu v tomto případě tvoří čelovky (Petzl, Black Diamond, Nitecore, Zebra).

Jistě, někdo může namítnout, že současné mobilní telefony disponují funkcí svítilny, schopné osvítit blízký prostor. V tomto případě navrhuji, ať si zastánce takového názoru zkusí na nějaké méně frekventované silnici v noci mobilem svítit při výměně kola na svém vozidle.

Klasickou válcovou svítilnu lze uchopit do zubů, umístit díky oboustrannému klipu na kšilt čepice a vytvořit čelovku nebo díky magnetické patě svítilny umístit na kovový plech karoserie, což s mobilním telefonem půjde dosti obtížně. Případný pád telefonu a poškození displeje může silně omezit jeho funkčnost jako komunikačního prostředku. 

Kvalitní svítilna patří mezi nejuniverzálnější součásti EDC výbavy a najde využití od běžných činností až po krizové situace. Foto: Rigad

Kvalitním svítilnám pády nevadí. Ano, pokud bude chtít některá z dam v noci v hlubinách své kabelky nalézt klíče od domovních dveří a posvítit si při odemykaní v situaci, kdy v okolí došlo k přerušení dodávky elektřiny, k tomu jistě telefonní přístroj použít může. Tedy za předpokladu, že se pracovní den neprotáhl a telefon nemá úplně prázdný akumulátor. 

Ovšem v situaci, kdy na chodbě domu potká nezvaného návštěvníka, tam již intenzita telefonní svítilny k oslnění a případné sebeobraně nejspíše stačit nebude, nemluvě o tom, že veškeré taktické svítilny lze použít improvizovaně jako úderový prostředek. Svítilna je navíc tím jediným potenciálně sebeobranným prostředkem, který s sebou člověk při cestování může vzít do kabiny letadla. 

Svítilna je také jedním z doporučovaných prostředků vybavení pro osoby, které plní úkoly v místech bez zaručené stálé dodávky elektrického proudu, v místech, kde dochází k zemětřesení či kde není nejstabilnější bezpečnostní situace, typicky v zahraničních mírových misích.

Vidět a být viděn, možnost označit nebezpečí, přivolat pomoc či v případě potřeby zvýšit úspěšnost své sebeobrany, v tom všem může dobrá svítilna pomoci. Nemluvě o možnosti galantně zazářit v případě, kdy při doprovodu dámy v šatech a podpatcích osvítíme potemnělé schodiště natolik, aby mohla dáma s noblesou pokračovat bez nebezpečí pádu vstříc cíli cesty.

Zapalovač

Schopnost rozdělat oheň byla v minulosti otázkou přežití – ať již kvůli teplu v zimě, nebo z důvodu přípravy stravy. Dnešní přetechnizovaný svět již tyto problémy vyřešil: ústřední topení, tepelná čerpadla, kondenzační kotle, restaurace, rychlá občerstvení. Vše funguje do momentu, kdy máme elektrický proud. Jakmile dojde k přerušení dodávek, nefunguje elektrické topení, elektrické varné desky, nefungují čerpadla, která rozvádějí ohřátou vodu od vytápěcí jednotky po radiátorech. 

Samozřejmě, netvrdím, že je třeba v takový moment co nejdříve vytrhat parkety a rozdělat oheň v obýváku panelákového bytu. Nicméně, pokud by se mělo stát rozdělání ohně otázkou přežití, bude zapalovač jistě vítaným usnadněním. Nemluvě o možnosti použít zapalovač k dezinfekci jehly, se kterou pak můžeme z kůže „vyšptnout“ otravnou třísku, zapálit svíčku na WC, zapálit plynový vařič nebo troubu. 

Nebo úkon nejčastější – zatavování roztřepených konečků tkaniček, nití, rozehřátí polymeru do tavné pistole k improvizované opravě vybavení, zatavení optického vlákna na mířidlech pistole, nahřátí šroubového spoje, pojištěného tekutou závlačkou...

A nakonec i možnost projevit se jako galantní člověk, neboť jak shodně uvedli Jiří Guth-Jarkovský (zakladatel moderní etikety) i Ladislav Špaček (propagátor moderní etikety), zapalování cigarety dámě, i neznámé, či nabídnutí ohně je projevem nejvyšší gentlemanské pozornosti a je považováno za galantní gesto.

Zapalovač nemusí být jedinou možností. Voděodolné zápalky a křesadlo představují spolehlivou zálohu pro rozdělání ohně v náročných podmínkách. Foto: Rigad

Multitool

Informací o výhodách nošení multitoolu toho jistě na internetu, zejména pak na youtube, naleznete velké množství. Důležitější, než cokoliv jiného, bude jistě otázka správného výběru. Je naprosto logické, že praktická minimalistická dáma zvolí některý typ multifunkčního nože, např firmy Victorinox, který obsahuje nůžky‚ které jsou u výrobků této značky pověstné svou kvalitou, a pilník. 

Pokud navíc bude vývrtka nože opatřena zasunutým minišroubováčkem, který lze skvěle použít k dotažení šroubku nožiček dioptrických brýlí, je to jen další důvod si takový nástroj pořídit. Nebo, když si motorkářka tělem i duší vytáhne z ledvinky multitool, vyklopí šroubovák a s lehkostí sobě vlastní sama bleskově vymění žárovku ve světlometu postarší Hondy na motosrazu.

Jistě je nerozumné, nosit něco, co člověk opravdu nepotřebuje či nevyužije. Je ale doslova filozofickou otázkou, zda je lepší hledat uplatnění pro nástroj, který mám, nebo hledat improvizovanou náhradu za něco, co mi momentálně bytostně chybí.

TIP: Jak vybrat multitool?
Přečtěte si našeho průvodce výběrem multifunkčního nářadí.

Multitool dokáže nahradit několik samostatných nástrojů a může pomoci při drobných opravách doma, na cestách i v terénu. Foto: Rigad

Nůž

Úmyslně odděluji nůž od multitoolu. Každý, kdo byl nucený delší dobu pracovat s nožem multitoolu jistě ví proč. Z hlediska dlouhodobého, častého a intenzivního použití není multitool zrovna etalonem ergonomie a může přinášet jisté bolestné zkušenosti, citelné zejména při silovém řezání nožem.

Do výběru nože bude jistě více než kdekoliv jinde promlouvat estetické cítění majitele a úroveň potřeby jisté individuality. Hlavním kritériem při výběru bude jako všude finanční náročnost akvizice. Cena ovlivňuje zejména výběr značek, ne tak výběr materiálu nebo konstrukce. Cenové rozpětí nožů pro každodenní nošení je asi nejširším spektrem, jaké lze u předmětů denní potřeby nalézt. Od několika stovek do několika desítek tisíc korun. Nutno podotknout, že užitné vlastnosti nože za 500,- a za 50.000,- Kč od sebe až tak diametrálně, jako ceny, vzdáleny nebudou. Skládací nebo pevný? 

Jednoruční otvírání s pojistkou (a jakou) nebo jen nehetník a slipjoint? Tady si musí každý odpovědět sám. Vše nese výhody a nevýhody. Osobně upřednostňuji, pokud tomu nebrání omezení při cestování do zahraničí, jednoručně otvíraný nůž s pojistkou na klipu v pravé kapse kalhot. Jednoruční pro případy nemožnosti použití druhé ruky (zranění, sebeobrana, zaklínění při nehodě), s pojistkou (nechci, aby se mi při nešikovné manipulaci v nouzi čepel sklopila na prsty) a na klipu v kapse tak, aby byl v dosahu v přirozeném akčním rádiusu dominantní ruky. 

Nože ANV patří mezi oblíbené volby pro EDC díky kombinaci kvalitních materiálů, nízké hmotnosti a praktického designu. Foto: Rigad

Je naprosto přirozené, že pokud toto někomu nedovoluje např. firemní kultura či politika (světe div se, ale stále se najdou lidé, co si myslí, že problémy způsobují věci a ne lidé), je třeba zvolit jiný, „politicky únosnější“ model či způsob nošení. Nůž má své neocenitelné místo při přípravě stravy, každodenních činnostech – otevření krabice s nově zakoupeným a dobře zabaleným zbožím, otevření balíku s nápoji, balíčku s instantní kávou, balení šunky, sýra (ty trhací okraje konkrétně v mém vesmíru prostě nefungují), krájení jablka a mrkve (člověk vlákninu potřebuje) či odstraňování cenovek ze zboží apod.

Tolik obecně k nejčastěji nošeným EDC předmětům.

Když čtyři nestačí

Svítilna, zapalovač, multitool a nůž tvoří osvědčený základ, na kterém se shodne většina lidí zajímajících se o EDC. Každodenní výbava ale nemusí končit jen u nástrojů, které usnadňují běžné činnosti. Za zvážení stojí i vybavení, které může pomoci ve chvíli, kdy nejde jen o pohodlí, ale o zdraví nebo dokonce o život.

Několik slov o první pomoci

Za sebe bych se přimlouval minimálně k úvaze nad tím, zda tuto standardní výbavu neobohatit ještě o předměty první pomoci, či chcete-li k poskytování neodkladné či život zachraňující péči v případě zranění. Jednoznačně by se mělo jednat o škrtidlo (turniket) a tlakový (izraelský) obvaz. Zejména platí pro lidi, kteří se rozhodli u sebe nosit pro případ sebeobrany střelnou zbraň či jiný sebeobranný prostředek. 

Podle mých zkušeností je mnohem vyšší pravděpodobnost, že se člověk dostane ke zranění, které použití těchto potřeb vyžaduje, než k vlastní sebeobraně zbraní či jiným prostředkem. Ať se to týká dopravní nehody nebo pracovního úrazu. 

Šátek trojcípý se sice k zastavení masivního krvácení použít dá, nicméně rychlostí a kvalitou provedení to nebude srovnatelné s použitím škrtidla C.A.T. nebo SWAT, stejně tak jako obinadlo autolékárničky nikdy nevyvine takový tlak na ránu, jako je tomu u 4“ izraelského obvazu. Rozhodně ne, pokud je filozofií člověka při záchraně lidského života rychle a efektivně pomoci, nehledě k faktu, že člověk nemá vždy autolékárničku mimo vozidlo k dispozici. 

S tím se pojí i přibalení několika párů nitrilových rukavic, pro případ nutnosti se dotýkat zraněného, který je znečištěn krví, jinými tělními tekutinami či výměšky. V jistém smyslu pojistkou by měla být lahvička dezinfekčního gelu, který může navíc případnou potřebu návštěvy veřejného WC proměnit v bezpečnou zkušenost.

Papír a propiska ještě nepatří do muzea

Dalším předmětem úvahy nechť se stane malý zápisník a dostatečný počet propisek (v nouzi použitelných i k sebeobraně) k zaznamenávání důležitých informací či myšlenek a také s již předem zaznamenanými důležitými telefonními čísly pro případ poškození vlastního telefonu – schválně si zkuste na papír teď z paměti vypsat telefonní čísla tří svých blízkých osob.

Důležité upozornění na závěr!

Dobře si pro případ cestování zkontrolujte, zda Vámi nošený předmět neporušuje zákony země, kterou projíždíte či kam se chystáte. Týká se sebeobranných prostředků, pepřových sprejů, obušků a nožů.

Například některé multitooly Leatherman jsou např. v Německu považovány za zakázané dle ust. § 42 německého zbrojního zákona, neboť se dle výkladu jedná o nůž s jednoručně otevíranou čepelí s pojistkou, jehož nošení („führen“), je v Německu zakázáno.

A i když se budete snažit vyhovět tamní legislativě, můžete si s jakýmkoliv nožem, nošeným ve vytýčené „beznožové“ („messerfrei“) zóně naběhnout do problému s tamní policií, která má oprávnění v rámci této zóny prohlídkou osoby prověřit, zda toto omezení dodržuje. Slovy klasika: „Můžeme o smyslu tohoto opatření debatovat, můžeme s ním nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat...“

Mimochodem, několikrát v životě mi při cestování některé dámy doslova vyrazily dech tím, jak komplexně a prakticky přistupovaly k nákupu, nošení a užití EDC výbavy a jak naopak muži překvapili tím, že u sebe kromě mobilu a peněženky nenosili vůbec nic, a to ani vodu, např. v zemích blízkého východu.